Nahá páka je blogová série, která oslovuje komunitu českých baristů, baristek a jejch zvědavých zákazníků. Svěřili jsme ji Jonáši Wachovi a budeme ji pravidelně publikovat na nordbeans.cz
Nahá páka je blogová série, která si klade za cíl oslovit komunitu českých baristů, baristek a jejich zvídavých zákazníků. Pro letošní rok jsme ji svěřili Jonáši Wachovi. Baristovi a kamarádovi, který nás nedávno reprezentoval na Baristovi roku. Ten se do práce pustil s velkou vervou, proto blog ponecháváme v první osobě. Budeme ho publikovat jednou až dvakrát měsíčně a pokusíme se v něm zachytit co nejvíce témat, která hýbou baristickým světem. První dva blogy spustíme rovnou během tohoto týdne. Praktické rady a návody v textech najdete označené kurzívou.
Milý čtenáři, jmenuji se Jonáš Wach a pocházím z Liberce. Moje kávová cesta začala, když mi v ruce přistálo skvělé espresso z promyté Etiopky Yirgacheffe. Boom. Hned jsem věděl, že takovou chci umět taky připravit. Tak jsem si udělal kurz a začal pracovat v kavárně. Od začátku jsem měl odhodlaní míchat kávové sommelierství s barmanstvím, kapkou chemie a parního strojírenství. Po čase jsem se připojil pod vlajku Nordbeans a byl jsem tak u rozjezdu této firmy do vysokých otáček. Tady jsem nabral největší drive a díky dispozicím v technologiích a značným možnostem spotřebovaného zrna jsem si, se vší skromností, osahal kávu do zatím největších hloubek. Dnes pracuji v Ostravě v bistru PetPunk, kde pomáhám budovat další love-brand, vstřebávám vědomosti a hlavně se učím stát na vlastních nohou...
Důležité teď je to, proč jsem se tak uvedl. Budu v následujících několika měsících psát Nahou páku, blog pro nadšené baristy, baristky a jejich zvídavé zákazníky. Chci se s vámi, kolegy, podělit o své poznatky, tipy, triky a recenze na produkty a kávy, recepty na drinky, novinky a vychytávky ze světa naší krásné práce. Začnu příběhem o tom, jaké pro mě bylo první soutěžení na hlavní soutěži Barista roku. Popíšu tu techniky a drinky, ať si to každý, kdo bude chtít, náležitě ozkouší i na širší úrovni, než byla ta má soutěžní.
Barista roku pro mě byl takový mezní bod, na který jsem dlouho čekal. Upínal jsem se ke chvíli, kdy budu stát na stagi a dělat ty věci, co jsem měl v plánu. Ale věci samozřejmě nikdy nejdou přesně tak, jak by si člověk představoval...(pokračování příště)