video here

Kávový popelář I.

13. května 2020

Odpad je dnes všude a jinak tomu není ani ve světě výběrové kávy. Ptáte se co s ním? Právě tomu se budeme věnovat v našem novém blogovém seriálu!


Kávu na celé její cestě doprovází i značné množství odpadu. A je tedy jedno, zdali se nacházíte na kávové farmě, v pražírně, ve vaší oblíbené kavárně, či jste si právě připravili kávu do svého oblíbeného domácího hrnečku. Pro tuto blogovou relaci jsem se tedy stal takovým kávovým popelářem. Postupně si společně budeme představovat různé cesty, jak se s tímto odpadem vypořádat. Ne nutně se totiž vždy musí jednat o odpad nevyužitelný. Sám jsem velikým fanouškem myšlenky upcyclingu, tedy procesu přeměny odpadového materiálu, nebo nepotřebných produktů, v nové materiály, či produkty lepší kvality, pro zlepšení hodnot životního prostředí.

Pojďme si to tedy rozebrat postupně…

Největší objem kávového odpadu vzniká již v zemi původu, rozhodně však nic nezůstane na zbyt. Jelikož většina pěstitelských zemí stále spadá do skupiny rozvojových zemí, snaží se o to víc využít každou část pro další prospěch. Co do objemu je nejzásadnějším zdrojem původní obal kávy – třešeň. Její dužina po sklizení tvoří až polovinu celkové hmotnosti plodu. Na konci naturálního zpracování kávy usušený plod stále představuje zhruba 12 % celkové váhy a na jednu tunu čerstvě sklizené kávy může reálně připadnout až něco přes 120 kg odpadu. Během promytého zpracování, kdy se plod nesuší, ale hned po sklizni se oddělí, pak na každou tunu zpracované kávy připadne zhruba 500 kg odpadu. A to už by byla sakra škoda vyhodit, ne? Zbylé plody kávovníku nejčastěji najdou využití opět v zemědělství. Již tradičně se používají jako krmivo pro místní dobytek, či se vrátí zpět do země v podobě organického hnojiva. Méně rozšířeným, však značně chutnějším, řešením je pak Cascara. Na tradici jemenského nápoje z usušených kávových třešní navázala okolo roku 2005 Aida Batlle (její příjmení vám může být povědomé, jedná se totiž o sestřenku našeho farmáře a kamaráda Rodolfa Ruffatti Batlle). Tento kávový čaj se začal těšit velké oblibě především pro své povzbudivé účinky a unikátní chuťový zážitek.

A jak je to pak u nás?

Jakmile káva dorazí k nám do pražírny, vyvstává další zdroj odpadu. Ať už této tenké vrstvě říkáte silverskin, pergamen, pergamin, chaff, stříbrná slupka, a nebo ještě jinak, vždy se jedná o poslední obal chránící samotné zrnko. Ztrácí se během pražení, kdy se vlivem vyvíjejícího tepla zrnko začne rozpínat na úkor této slupky. Ta tedy popraská, zrnko opustí a vyletí ven speciálním potrubím do komory sloužící k jejímu uchování. Ovšem co s ním dál? Silverskin se často přehlíží a vyhazuje. To i na úkor svých skvělých nutričních hodnot. Své využití rozhodně opět najde v zemědělství ve formě hnojiva, ale potenciál je mnohem širší. Z části by se ale využití této suroviny stále dalo považovat za neprobádané, a bude tak častým tématem této blogové relace. Přeci to totiž všechno nevyhodíme, že jo… To dá přeci rozum.

Z pražírny káva putuje do kaváren, kde kávový odpad tvoří především lógr. Kam s ním? Do umyvadla teda rozhodně ne! Lógr je totiž věrným pomocníkem na zahradě či poli. I po vyextrahování si káva zachová mnoho látek, které pomáhají lepšímu vývoji rostlin.  Ovšem je třeba míti na paměti, že rozsypat lógr po zahradě není cesta. Je nutné ho přidat k vašemu kompostu, kde se sníží úroveň kofeinu a až následně můžete sledovat pozitivní dopady na váš záhonek. Pokud byste na něj ale vysypali čerstvý lógr rovnou, výsledek bude spíše kontraproduktivní, vzhledem k šoku, který rostlina kofeinem utrpí. Spolupráce kavárny a dodavatele zeleniny tedy může díky využití odpadu doslova vzkvétat.

Má to smysl i doma? S tím jedním hrnkem kafe za den? To teda!

Pokud vy ani soused nedisponujete kompostem, nezoufejte – stále máte kopu možností. První z nich je například kávová limonáda. A dokonce fermentovaná! Super je totiž lógrová kombucha, kterou si příště představíme. Pokud byste si ale raději udělali chvíli pro sebe, tak se vůbec nebojte – myslel jsem i na vás. Kávový lógr totiž funguje přímo skvěle jako pleťová maska, čehož důkazem je Martin Hudák. Dle jeho receptu dáte dohromady lógr, hnědý cukr, kokosový olej, vanilkový extrakt a za pár minut už relaxujete přesně jako on!

To bylo odpadu, že? Tak si zbytek necháme zase na příště. Ovšem pokud byste chtěli rovnou nášup, velkou inspirací a zdrojem informací o zero-wastu a upcyclingu nejen v rámci světa kávy, je například blog jidloaradost.ambi.cz, tak s chutí do toho!

Dík a ahoj,
Kubí

Social links